Červenec 2012

38th update 12

27. července 2012 v 8:59 | W*
Michael Sauer, nosící na dresu Rangers právě číslo 38, je jedním z nadějných obránců NHL. Podle mého názoru je to po Marcu Staalovi nejlepší bek pro budoucnost Jezdců. Byl draftován v roce 2005 na celkové 40. místě klubem z Manhattanu. Do kolotoče kanadskoamerické ligy se dostal až v sezoně 2008/2009, kdy odehrál pouhé tři zápasy. Pak následoval návrat k farmářskému celku a novou příležitost dostal v ročníku 2010/2011. Měl možnost nastoupit k 73 zápasům a skončil v bodování +/- s konečným stavem 20. Tím o sobě dal vědět a naznačil, že bude bojovat o respekt protihráčů i spoluhráčů. Bohužel v následující sezoně, kdy mohl navázat na své výkony a stát se "tím lepším" v řadách obran celé NHL, ho na začátku prosince nelítostně srazil k ledu Dion Phaneuf. Michael utrpěl otřes mozku a zatím se na ledě neukázal.

37th update 12

25. července 2012 v 17:29 | W*
Patrice Bergeron ohromně herně vyrostl v uplynulé sezoně. Během několika měsíců se z něj stal jeden z tahounů mužstva. Ne, nebyl to pro něj nejlepší ročník z bodového hlediska, ale co se týče prospěšnosti pro tým, dospěl. To dokazuje i fakt, že skončil ve statistice +/- se 36 body. Navíc vyhrál Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka ligy. Patrice byl draftován v roce 2003 celkově 45. právě Bruins, kterým zůstává věrný doteď. Hned v další sezoně se dostal na soupisku týmu a odehrál docela slušnou porci zápasů. K vytouženému Stanley Cupu se dostal v sezoně 2010/2011. Ani na mezinárodní scéně nezaostává. V roce 2004 dokráčel s kanadským týmem ke zlatu z mistrovství světa, o rok později zopakoval úspěch s výběrem do dvaceti let, dokonce byl oceněn jako MVP a probojoval se do All-Star Teamu. A to nejlepší nakonec - byl členem kádru Kanady na OH ve Vancouveru, kde získal zlatou medaili. Patrice Bergeron toho dokázal už dost, avšak má stále sílu herně růst a vyvíjet se. Bohužel ho i přes všechny úspěchy nikdo nebude řadit mezi nejlepší hráče ligy. Aspoň laikové ne.

36th update 12

21. července 2012 v 20:49 | W.
Téměř jistou šestatřicítkou se stal Jussi Jokinen. Finský útočník je momentálně jedním z důležitějších hráčů kádru Caroliny Hurricanes. Předtím si prošel Dallasem a Tampou Bay. Hned ve své první sezoně v NHL (2005/2006) odehrál pěknou porci zápasů (81). Než se ale dostal do sestavy Dallasu Stars, musel od draftu 2001 ujít dlouhou cestu. Tu se rozhodl spojit s finským klubem Karpat Oulu, který ho dostatečně připravil na vstup do National Hockey League. Bohužel nikdy nedokráčel k vytouženému Stanley Cupu. Ani na mezinárodních akcích se mu s finským výěrem příliš nedařilo. Získal dostatek medailí, jenže ani jedna z nich se neleskla zlatem. Z Olympijských her v Turíně si přivezl stříbro, ze dvou mistrovství světa bronz, stejně tak z juniorských šampionátů a s reprezentací do osmnácti let vybojoval též třetí místo na světovém mistrovství. Jokinen asi nebude nikdy opěvovaným hráčem ani marketingovým tahákem. I přes to si v NHL vybojoval respekt. A to je pravděpodobně to nejdůležitejší.

35th update 12

19. července 2012 v 14:29 | W*
Volba čísla 35 byla celkem jasná. Rychle jsem se rozhodla pro Pekku Rinneho. Gólman Nashvillu se v poslední době zlepšuje a zlepšuje. V uplynulé sezoně patřil bezpodmínečně mezi nejlepších pět gólmanů ligy. Možná i mezi nejlepší tři. Finský brankář byl draftován právě Predators celkově na 258. pozici v roce 2004. V té době pravděpodobně nikdo nepočítal s tím, jaká hvězda z něj vyroste. V NHL začal hrát už v sezoně 2005/2006, nicméně nastoupil jen ke dvěma zápasům, v dalším ročníku k žádnému, následně k jednomu. Pak se ale začal počet zvedat a s tím stoupala i jeho hvězda. V posledních dvou sezonách byl nominován na zisk brankářské Vezina Trophy, bohužel mu vítězství sebrali Tim Thomas a Henrik Lundqvist. Tak snad do třetice...

34th update 12

17. července 2012 v 9:59 | W*
Po dlouhém rozmýšlení, kterou čtyřiatřicítku vybrat, jsem se rozhodla pro finského brankáře hrajícího ve službách Calgary Flames, Miikku Kiprrusoffa. Byl draftován až v pátém kole, celkově na 116. pozici, klubem San Jose Sharks v roce 1995. Několik let po draftu se potloukal ve Švédsku a Finsku, nakonec v sezoně 2000/2001 nastoupil v nižší AHL, v pěti zápasech dostal šanci zahrát si v NHL za Sharks. Počet zápasů odehraných v National Hockey League za sezonu se zvyšoval, bohužel nedosáhl přiliš velkého čísla (maximálně 22). V ročníku 2003/2004 začal nastupovat v dresu Flames. Odchytal téměř polovinu základní části (přesněji 38 zápasů). Pak přišla výluka, která ale nebyla pro Fina vůbec na škodu, protože hned od další sezony se stal jasnou brankářskou jedničkou v Calgary. Od té doby počet odchytaných zápasů za sezonu neklesl pod úžasných 70. Kiprrusoff rozhodně není nejlepším brankářem v NHL, avšak když chce, dokáže útočícím protihráčům pěkně zavařit.


33rd update 12

12. července 2012 v 20:09 | W*
Třicítku trojku nosí na dresu hned několik známějších hráčů National Hockey League. Z nich všech mám nejraději slovenského obránce Zdena Cháru. Ten byl letos na mistrovství světa důležitým článkem týmu, který dosáhl obrovského úspěchu. Chára si už několikrát zahrál na All Star Games a patří mezi nejlepší beky světa. A to nejen díky jeho všeobecně známým fyzickým předpokladům. Kapitán Bostonu toho zkrátka dokázal už hodně a doufám, že se mu další spousta úspěchů pošťastí prožít. S národním týmem Slovenska vyhrál dvakrát stříbrnou medaili, loni dosáhl na Stanley Cup. V téže sezoně se ale objevil v médiích tolik otloukaný incident s montrealským Paciorettym, jenž rozdělil hokejový svět na dva tábory. Naštěstí je už vše zažehnané a podle mého názoru šlo spíš o nešťastnou náhodu než o nějaký záměrný faul s pokusem Maxe zranit.


32nd update 12

4. července 2012 v 20:19 | W*
Jako číslo 32 představuji v pořadí už třetího brankáře. Z Kariho Lehtonena mám smíšené pocity. V dresu Dallasu vždy ztěžuje pittsburghským hráčům život svými úžasnými zákroky. V reálu na EHT se mi zdálo, že nic převratného nepředvedl. Každopádně je to pravděpodobně jeden z těch lepších gólmanů v National Hockey League. Lehtonen pochází z finských Helsinek. Draftován byl celkově na druhé příčce v roce 2002 Atlantou Trashers. Před sezonou 2009/2010 podepsal kontrakt s Dallasem Stars, kterým zůstává věrný doteď. Bohužel ho v témže ročníku sklíčilo zranění a svoje schopnosti musel ukázat až v další sezoně, kdy si vydobyl svoje místo jedničky týmu.

31st update 12

3. července 2012 v 11:49 | W*
Nepatřím k největším fanouškům Careyho Price. Chováním mi připomíná s prominutím rozmazleného spratka. To ale není důvod, proč bych o montrealské jedenatřicítce nenapsala. Carey totiž patří mezi brankářskou elitu v NHL a spolehlivé opory Canadiens. V roce 2005 byl draftován celkově pátý. A vzhledem k tomu, jaké hvězdy se dostaly před něj, by mohl být v jiném roce klidně na první pozici. Do NHL nastoupil až v sezoně 2007/2008, kdy odehrál polovinu utkání základní části. Od té doby hájil branku Habs každou sezonu. Je pravděpodobné, že Canadiens si ho budou držet ještě dlouhou dobu (dnes s ním podepsali šestiletý kontrakt). I když mají hodně slabin, Price je jeden z mála, který do nich nepatří.

30th update 12

2. července 2012 v 15:50 | W*
Pokud bych měla jmenovat největší českou naději v NHL, byl by to Michal Neuvirth. V poslední sezoně se mu sice nepříliš dařilo, ale gólmani dozrávají pomaleji a občas se prostě něco nepovede. Rodák z Ústí nad Labem byl draftován celkove 34. v roce 2006 Washingtonem. Tomuto klubu zůstává i nadále věrný. Před minulou sezonou Capitals vyměnili v brankovišti jeho stejně starého konkurenta Semyona Varlamova za českou hvězdu Tomáše Vokouna. Jenže došlo k pár zraněním na brankářské pozici a ani jeden z Čechů nemohl chytat. Takže se úžasným objevem play off stal dvaadvacetiletý Holtby, se kterým se Neuvirth opět musí prát o post jedničky a jeho budoucnost v týmu už není ani zdaleka jasná. V minulosti dovedl dvakrát po sobě hokejisty washingtonské farmy Hersey Bears až ke Calder Cupu, a tak se stal prvním Čechem, kterému se povedlo trofej vyhrát dvakrát. Pokud vše půjde tak, jak má a vyhnou se mu zranění, má Neuvirth ještě hodně dlouhou a úspěšnou kariéru před sebou. Gólmani jsou prý nejlepší kolem třicítky, a do té má Michal ještě daleko.